Křížová cesta

Křížová cesta se čtrnácti zastaveními zobrazenými na litinových deskách, doplněná kaplí Getsemany a kaplí Božího hrobu na Mariánském poutním místě.

Dále zde najdete výňatek z křesťanského portálu - motlitba Křížová cesta. 

Modlitba je rozhovor s Bohem, ve kterém více posloucháme Boha a méně hovoříme k Bohu. Tomu nás chce naučit i tato křížová cesta. Proto je napsána tak, že v ní posloucháme, co sám Ježíš hovoří o své křížové cestě. Tedy nejlépe se ji pomodlíme, když budeme při čtení pozorně naslouchat, aby nás Ježíšova slova pohnula a zavlažila naše srdce jako déšť vyprahlou zemi. Jen tak v nás vzklíčí nový život. Poznáme, že Ježíšova cesta je i naše cesta, kterou její zastavení zobrazují.

Tato křížová cesta není určena pouze pro postní dobu. Je vhodná pro každý den v roce. Bude dobré. když se ji začneme modlit tak, že si ji každý den přečteme a v tichosti o ní budeme přemýšlet. Tak nás naplní, přesvědčí a promění.

Abychom ji mohli nerušeně sledovat, potřebujeme ticho a klidné místo. Může to být kostel, ale můžeme se ji modlit i doma, v přírodě nebo na cestě. Důležité je, abychom měli prostor pro naslouchání. Toto naslouchání nás otevírá Bohu, který přichází.

První krok k modlitbě této křížové cesty: Rozhodni se pro modlitbu a vyber si vhodný čas na naslouchání a klid.

Druhý krok: Přenes se do Ježíšovy přítomnosti a uvědom si, že Ježíš je osobně přítomný tam, kde mu chceš naslouchat. V duchu pohleď na jeho tvář a dovol, aby tě její světlo osvítilo a aby jeho slova pronikla do tvého srdce.

Třetí krok: Pomalu čti texty křížové cesty. Jen ta modlitba je pravá, která tě mění. Pravá modlitba připodobňuje člověka k Bohu a spojuje ho s Bohem.

Tuto křížovou cestu se můžeš modlit různým způsobem. Můžeš najednou přečíst všechno nebo můžeš zvolit takový způsob, že každý den přečteš a promedituješ jedno zastavení. Můžeš v jeden den přečíst a promodlit polovinu zastavení, ostatní nechat na následující den. Můžeš se modlit i tak, že o jednom zastavení budeš rozjímat několik dní, aby ti proniklo hluboko do srdce.

Zastavení tě budou postupně vést do hlubší přítomnosti Ježíše Krista. Když přijmeš kříž, který ti připomíná modlitba zastavení, když přijmeš svoji konkrétní situaci, kterou zastavení zobrazuje, setkáš se s Kristem.
Ježíš vstupuje do každého tvého kříže a bere ho na sebe, pomáhá ti ho nést, aby tě osvobodil. Kříž je místem tvého setkání s Ježíšem. Místo pláče, strachu a zoufalství ti kříž přinese radost, vítězství a světlo. Tvůj kříž a tvé utrpení dostanou smysl, protože do nich vešel Ježíš Kristus.

Utrpení můžeš přijmout také i proto, že v něm najdeš Ježíše Krista. On tě ho zbaví nebo ti dá sílu je trpělivě snášet. Přijmout kříž znamená zvítězit nad křížem. Přijmout utrpení, nemoc, smrt i hřích, to je cesta, jak se osvobodit od utrpení, bolesti a zla. Je to vítězná cesta.

Mojžíš postavil na poušti vítězný kříž a pověsil na něho měděného hada, aby každý, kdo pohlédne na hada, byl uzdraven od uštknutí i od nemocí. Tak nás Ježíš uzdraví, když se s ním setkáme při pohledu na kříž. Když víme, že v každé přijaté bolesti nás čeká Ježíš, naše bolest ztratí svoji moc, přestane nás strašit, ohrožovat a mučit. Utrpení ztratí ostří, když do něj vejde Kristus a otupí jeho sílu. Utrpení přestane být cestou do opuštěnosti a zármutku a stane se cestou plnou smyslu, cestou k radosti a životu. V tomto duchu prožívej i zastavení této křížové cesty.

Úvodní modlitba

Živě si uvědom, že Ježíš je před tebou. Popros ho, aby tě přivedl do tajemství odříkání.

Ježíši, chci se s tebou setkat. Přiveď mě k sobě.

Duchu Svatý, nauč mě naslouchat Ježíšovým slovům!

Nauč mě trpělivě kráčet na vrchol kalvárie mého života!

Pomáhej mi, abych vždy dělal, co mi přikazuje Ježíš, abych vždy říkal s Marií: „Ať se mi stane podle tvého slova!“

Maria, jsem tvým synem (tvou dcerou).

Oroduj za mne a pomoz mi stát se pravým učedníkem a bratrem (pravou učednicí a sestrou) Ježíše.

Otče, tu jsem! Chci se nyní spojit s tvým synem Ježíšem Kristem, abys ve mně poznal své dítě, které se ti vrací.

Amen.

I. ZASTAVENÍ

Ježíše odsuzují k smrti.

Tvůj první kříž: Přijmout rozsudek.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Mne soudili a odsoudili. Světští vladaři a náboženští vůdcové mě odsoudili na smrt. Moji přátelé a učedníci se rozutekli. Lid, který naslouchal mým kázáním, nyní svědčí proti mně.
Donedávna mě všichni chválili, obdivovali se mým zázrakům, toužili se mě dotknout a slibovali věrnost. Nyní se obrátili proti mně a žádají Piláta, aby mě odsoudil na smrt.
Pilát, cizinec v mé zemi, mě chtěl osvobodit. Můj národ ho přinutil, aby mě odsoudil. I přesto, že jsem neudělal nic zlého. Tomu se nevyhneš. Jistý a neomylný soudce je jedině Bůh.
Tento tvůj první kříž tě osvobozuje od lidí, na které ses spoléhal. Zve tě, aby ses opřel o mne. Když tě lidé soudí, přijď ke mně, vždyť i mne soudili a odsoudili.
Nebraň se, když tě lidé soudí! Jejich soud tě nemůže zničit. Nenechá tě opuštěného, protože tě přivádí ke mně. Odsouzení, to je můj i tvůj první kříž. Neboj se ho! Otvírá ti dveře ke mně. Vždy, když tě křivě odsoudí, setkáváš se se mnou.
Při mně tě už nikdo nemůže soudit. Ani odsoudit.

II. ZASTAVENÍ

Ježíš přijímá kříž na svá ramena

Tvůj druhý kříž: Přijmout každodenní kříž.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Mohl jsem se bránit nebo žádat, aby mne bránili. Mohl jsem říci: Jsem nevinný! Proč mám trpět? Přijal jsem však kříž bez výmluv.
Tvým křížem může být každá chvíle tvého života. Můžeš ho přijmout, nebo odvrhnout. Můžeš od něj utíkat, nebo mu vyjít vstříc. Já jsem svůj kříž přijal. Nyní víš, kde se můžeš se mnou setkat.
Tvá síla není v tom, že budeš od kříže utíkat. Každý okamžik žádá od tebe rozhodnutí: zanechat sebe sama a jít za mnou.
To je tvůj druhý kříž. Všední, každodenní. Lidé ho zřídka přijímají. Čekají mimořádné kříže. Tvůj kříž je tu. Když ho přijmeš, získáš velké milosti a tvoje víra naroste jako rozvodněný potok.

III. ZASTAVENÍ

Ježíš poprvé padá pod křížem

Tvůj třetí kříž: Mít odvahu trpět.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Je těžké padnout. Lidé chtějí stát a vítězit. Já jsem Bůh a přesto bezmocně padám pod křížem. Všichni viděli zázraky, které jsem konal a divili se. nyní mne vidí padlého, vyčerpaného, poraženého.
Měj odvahu trpět a nezakrývej svůj pád! Přiznej si ho! Zde na zemi nemůžeš konat jinak. Jsi tu proto, abys zemřel. Neboť: „Kdo ztratí svůj život, najde jej.“
Proč se bojíš svých pádů? Proč se bojíš pohlédnout lidem do očí, když jsi prozrazen, když jsou jiní moudřejší než ty? Proč se bojíš, když upadneš do hříchu?
Snažíš se, abys byl dobrý. Ale když padneš, přijď ke mně. Neboj se! Pád není konec. Proč tak tragicky hodnotíš své pády? Proč se za ně stydíš? Pád je na to, abys přišel ke mně.
Já tě pozdvihnu. Když si připomeneš, že i já jsem padal, budeš ve svém pádu hledat moji tvář.
Spolu zvítězíme nad pády a nad hříchy. Důležité je, abys při pádu nezůstal sám, abys přišel ke mně.

IV. ZASTAVENÍ

Ježíš se setkává se svou matkou

Tvůj čtvrtý kříž: Zarmoutit toho, koho miluješ

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Mohl jsem se vyhnout setkání s matkou. Umíš si představit, co znamená setkání s milovanou osobou, kterou jsi zarmoutil?
Celý národ mne zradil a zavrhl jako kacíře a podvodníka. Moje matka o tom věděla. Viděla moji tělesnou a duševní bolest. Zahleděla se mi do očí, když se mi všichni vysmívali. To byl můj kříž – vidět zármutek v očích matky, v očích nejdražší bytosti.
Zarmoutil jsi někoho, kdo tě miluje? Chceš ho ušetřit bolesti, ale nemůžeš. To je kříž, který nemůžeš odbýt.
Když vidíš, že jsi zarmoutil přátele, kteří tě mají rádi, když vidíš, jak jim tvůj pád způsobuje bolest, hleď na mne a moji matku.
Moje matka věděla, kdo jsem. Proto v ní nezemřela naděje, že zvítězím. Naopak! Tehdy se v plném lesku zaskvěla její víra ve mne.
Přijmi takováto setkání, když se jim nemůžeš vyhnout. Přijmi fakt, že jsi někoho zarmoutil. Najdeš při tom mne i moji matku.

V. ZASTAVENÍ

Šimon z Cyrény pomáhá Ježíši nést kříž

Tvůj pátý kříž: Dovol druhým, aby ti pomohli.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Všichni mě zradili. Opustili mě ti, které jsem uzdravil. I moji nejbližší. Když jsem zkrvavený, zraněný a otřesený po setkání s matkou čekal lásku, přinutili jediného člověka, aby mi pomohl nést kříž.
Čekal jsem pomoc z lítosti a lásky, ne z přinucení. Hle, nejtěžší kříž, když nemáš nikoho, kdo by tě politoval a miloval. Když ten kříž přijmeš, už nejsi sám. Jsem s tebou já.
A ještě něco. Nechtěj být hrdinou a dovol, aby ti druzí pomohli. I já jsem to dovolil, i když jsem všemohoucí. Připusť, že druzí jsou silnější než ty! Uznej, že potřebuješ pomoc a přijmi ji! I to je kříž, od kterého nemůžeš utéct. Pochop však, že to jsou dveře ke mně.
Nediv se, že se tomuto kříži všichni vzpírají: „Duch je proti tělu a tělo proti duchu.“ Ty se nevzpírej! Vezmi svůj kříž a následuj mě! Setkáme se.

VI. ZASTAVENÍ

Veronika podává Ježíši roušku

Tvůj šestý kříž: Umět přijímat bez odměny.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Všichni se ode mne odvrátili, všichni mě opustili. Zůstal jsem sám, bez pomoci, na cestě na smrt. Tehdy se přiblížila Veronika a podala mi svůj šátek.
Umíš si představit, jak mi bylo? Byl jsem dojatý, přijal jsem její službu lásky, ale neměl jsem nic, čím bych se jí odměnil. Měl jsem jen své utrpení a bolest. Dal jsem jí zkrvavenou tvář, otisknutou do šátku.
I toto je kříž, že se nemáš čím odvděčit, když ti druzí prokázali dobro. Buď statečný a udělej, co jsem udělal já! Přijmi dobrý skutek i tehdy, když ho nemůžeš oplatit. Přijmi zahanbení, že zůstáváš dlužníkem. Nemusíš vždy platit penězi. Za odplatu dej sebe.
Nauč se přijímat bez odplácení. Bez obchodního ducha. To jsou dveře ke mně. Přijmi kříž hanby, že nemáš nic, čím by ses za dar odvděčil. Tehdy se setkáš se mnou.
Můj Otec dává a nežádá odplatu. Je jako studna, která dává čerstvou vodu bez zaplacení a nikdy se nevyčerpá. Pokud budeš takový i ty, jsi dítětem mého Otce.
To je tvůj šestý kříž: že nemůžeš vrátit Bohu všechnu jeho lásku. Jsi jako dítě, které užívá otcovy i matčiny dobroty.

VII. ZASTAVENÍ

Ježíš podruhé padá pod křížem

Tvůj sedmý kříž: Přijmout další pád

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Jednou jsem už padl. Všichni očekávali, že budu silný. A já jsem znovu upadl. I když jsem věděl, že to ranní moji matku, že to vyvolá salvu smíchu u nepřátel a deprimuje moje přátele.
Moje slabost zmýlila všechny. Ptali se: Je to opravdu Bůh? Přijal jsem ten kříž. Otec na mně chtěl ukázat, že je silnější, než jakákoliv slabost.
Když padneš poprvé, ještě máš výmluvu. Ale když upadneš podruhé, každý ti může říct, že za nic nestojíš. Tomuto kříži se vzpíráš, ale tím se vzdaluješ ode mne. Tím nesvědčíš o mně, ale o sobě a o své síle.
Věz, že opět padneš. Ale já tě opět postavím na nohy. Tehdy řeknou: „Hle, někdo ho zdvihl.“ Toto je tvůj sedmý kříž: že znovu padáš a že si to musíš přiznat.
Neboj se pádu, ale obrať se ke mně! Když ten kříž přijmeš, najdeš v něm mne. To bude porážka těla a vítězství ducha.

VIII. ZASTAVENÍ

Ježíš těší a napomíná jeruzalémské ženy

Tvůj osmý kříž: Těšit ty, kteří těší tebe.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Ženy mi naslouchaly, milovaly mě a věřily mi. Žehnal jsem jejich dětem. Hleděly na mne srdcem a nedovedly se smířit s tím, že mě odsoudili. Proto plakaly. Cítily, že je tím odsouzen sám život. Žal je zbavil smyslů. Proto jsem je těšil.
Trpět bolest je kříž. Povznést se nad ni je osvobození. Žádná bolest není tragédie. Tragédií je slepota a tvrdost srdce. Tragédií je nevidět, že každá smrt má zmrtvýchvstání, každá nemoc uzdravení a každý odchod návrat.
Tragédií je upadnout do zoufalství. Zvítězíš, když začneš těšit druhé, i když sám potřebuješ útěchu. Tvoje útěcha přijde od Boha. Nespoléhej se na lidskou útěchu, ale pros Boha o silu. Ta zvítězí nad světem. To je cesta od kříže k životu.
Nedopusť pád do zoufalství. Když ty sám, raněný a rozbolavělý, budeš těšit druhé, tehdy mě najdeš. Otevři i tyto dveře ke mně! Za nimi tě čekám, aby ses o mne opřel.

IX. ZASTAVENÍ

Ježíš potřetí padá pod křížem

Tvůj devátý kříž: Přijmout úplnou prohru.

I potřetí jsem padl. Všichni věřili, že toto je má prohra. Když už mysleli, že dál nepůjdu, vstal jsem, vzal jsem svůj kříž a vynesl jsem ho na Golgotu. Možné je i to, o čem jsou všichni přesvědčeni, že je to nemožné.
Přijde chvíle, kdy ti řeknou: To je tvůj konec. Už nic nedokážeš. I ty sám si pomyslíš: Já už dál nevládnu. Nadešel čas tvé bezmoci, chvíle tvé úplné porážky. Chceš si tedy zoufat? Neboj se. I toto jsou dveře, za kterými mě potkáš. Když už nemůžeš počítat sám se sebou, tehdy mě najdeš. Volej celým svým srdcem a já se ti ozvu.
Toto je tvůj devátý kříž: být úplně poražen, zcela opuštěn, mrtvý. Už s tebou nikdo nepočítá, protože nemá naději, že může od tebe něco dostat. Tento kříž tě snáz přivede ke mně a umožní ti, abys mě našel. Přijmeš ho? Neboj se, já jsem s tebou! Já jsem přemohl svět.

X. ZASTAVENÍ

Ježíše svlékají ze šatů

Tvůj desátý kříž: Strpět, že tě obnažili.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Dopustil jsem, abych byl nahý, aby lidé odhalili celé moje tělo. Dovolil jsem, aby mě úplně obklopila zloba pekla.
I ty chceš mít alespoň malý kousek života i světa, kde bys byl sám, kde by lidé neobjevili, co je jen tvoje, za co se dokonce stydíš. Nechceš, aby lidé viděli tvoji nahotu, tvůj hřích a tvoji bídu, protože by tě zneuctili. Stůj co stůj si chráníš svoji intimitu. Ale přijde okamžik, kdy si ji nebudeš moci uchránit.
I skrze takový kříž musíš přejít. Když ti jednou seberou všechno, i tvoje soukromí, a už ti nezůstane nic, odevzdej se Bohu. Jedinou nedotknutelnou intimitou ti budeme Otec a já. Křížem není jen odhalení těla. Ještě bolestnější je, když ti odhalí duši. Tvé hříchy tě už dávno odhalily. Dovol Otci, aby ti dal nové šaty. Dej mu svoji intimitu. Dovol, aby tě oblékl v dokonalou nevinnost.
Marně se namáháš zachovat si nevinnost. Dnes přiznej, že v tomto jsi slabý. Toto je desátý kříž, kříž studu, hanby, kříž touhy zůstat nevinný, kříž strachu, že se někdo dozví, že jsi padl.
Vezmi tento svůj kříž a brzy mne najdeš. Tady tě čekám. Pak se už nebudeš bát. Přiznej, že jsi slabý. A i kdyby sis velice přál být jiný, jsi pouze člověk s omezenou intimitou. Přiznej si to a tehdy se setkáme. U mne tě už nikdo nebude moci odhalit.

XI. ZASTAVENÍ

Ježíše přibíjejí na kříž

Tvůj jedenáctý kříž: Být přibitý na kříž.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Když neseš kříž, ještě máš možnost odhodit ho. Když už tě jednou na něj přibijí, už se ho zbavit nemůžeš.
Teď už to víš: Kříž je tvůj úděl až do smrti. A to je těžké. Chtěl by ses od něj osvobodit, ale jsi na něm přibitý. Kříž je místo, na kterém se umírá. Lidé tě budou na něj přibíjet. Ulekneš se ho, anebo se spolehneš na mne? jsou kříže, které se nosí až do konce. Marně se snažíš zbavit se jich. Je na tobě, abys už vzdal tento zbytečný boj a přišel ke mně. Tehdy umřeš a začneš žít. Neboj se! Nechci, aby ses zklamal, že se dočkáš něčeho jiného.
Kříže zůstanou až do konce a čím dřív umřeš, tím dřív vstaneš z mrtvých. Čím dřív se přestaneš vzpírat, tím dřív se setkáš se mnou. Zapamatuj si tento jedenáctý kříž. To je jedenácté setkání. Já se na ně těším.

XII. ZASTAVENÍ

Ježíš umírá na kříži

Tvůj dvanáctý kříž: Umřít na kříži.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Smrt. Odejdu ze země. Ale abych žil, ne, abych nevstal. Moje smrt je naplněním Otcovy vůle. Proto jsem řekl: „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“ Dovršil jsem Otcův plán.
Ty si myslíš, že smrt je konec. Proto se bojíš. Vzpíráš se jí, ale pokud tento kříž nepřijmeš, bude tě mučit. Když smrt přijmeš, tehdy nad ní zvítězíš. Tehdy mě najdeš.
Jsem daleko od tebe, když se vzpíráš smrti, když prosíš, abych tě od ní osvobodil. Pochop! Ve smrti mě najdeš. Protože smrt zničí vše, co bylo na tobě hříšné a smrtelné.
A já zničím smrt. Smrt tě osvobodí od křížů a já od smrti. Pohlédni dnes smrti do očí. Vezmi tento kříž jako Otcův dar! Přijmi svůj konec, který ti dává Otec. Když se budeš vzpírat smrti, nenajdeš mě.
Dvanáctý kříž je jako svátek, je to vrchol – završení všeho. Protože smrt je začátek nového života.

XIII. ZASTAVENÍ

Ježíše snímají z kříže

Tvůj třináctý kříž: Neužít plodů své práce.

Poslouchej, co ti říká Ježíš:
Až když jsem zemřel, přibylo mi přátel. I ty jsi semeno budoucích časů, ale ty chceš vidět plody svých rukou hned. Moji učedníci často umírají v beznaději a hanbě a druzí sbírají plody nad jejich hroby.
Druzí sklízejí radost a život. I tebe jsem poslal, abys sil semeno pro budoucnost. To je tvůj kříž. Dávám ti však víru. Za svého života sotva uvidíš úspěch. Po smrti tě budou oslavovat. Až potom tě sejmou z kříže, protože jsi měl odvahu být na něm za života.
Ztratit i poslední naději, že budeš na zemi něco znamenat, to je tvůj třináctý kříž. Když žiješ a seješ, aby druzí sklízeli, tehdy i já půjdu naproti. To je tvé zmrtvýchvstání.

XIV. ZASTAVENÍ

Ježíše ukládají do hrobu

Tvůj čtrnáctý kříž: Zůstat bez lidské naděje.

Poslouchej, co ti říká Ježíš.
Přátelé si mysleli, že mi prokázali nejvyšší poctu, když moje tělo uložili do hrobu. Starali se o tělo. To je všechno, co mohli udělat. zapomněli, že jsem řekl: „Třetího dne vstanu.“ Smrt nemá vládu nade mnou.

Přiznej si, že tě hrob straší. Když za tebou zapadne náhrobní kámen, už tě nebude. Nezůstane po tobě ani nejmenší stopa. Když si pomyslíš, že jednou nikdo nepřijde na tvůj hrob, že skončíš zapomenutý a nezůstane z tebe nic, tehdy se setkáš se mnou.
Pracovat a nevidět plody svých rukou, to je tvůj čtrnáctý kříž. Je jím touha, hrdinské úsilí zanechat po sobě něco. Ale právě toto ti překáží, abys viděl světlo.
Ve věčnosti mě najdeš. Ale jak, když se bojíš lehnout si do hrobu a být v něm zakopaný! Když chceš přijít ke mně a nezničíš si mosty za sebou, jak se najdeme? A právě to bude chvíle, kdy mohu proměnit tvůj život.
Toto je čtrnáctý kříž a nad ním se vznáší zmrtvýchvstání. Jak se raduji z hrobu tvé pýchy. Ještě nejsi v hrobě, ještě se do něj neukládáš a už se vzpíráš umírání. Proto jsi mrtvý. Kdybys uložil do hrobu svou pýchu a umřel sám sobě, tehdy bys vstal k mému životu. Pouze mrtvý člověk může vstát z mrtvých. Protože pouze smrt ti vezme i poslední odpor. Neboj se! Je to most mezi mnou a tebou. Smrt hříchu je radost pro mne i tebe. Radost a naše objetí! Nejvelkolepější exploze lásky! Já jsem tou cestou už prošel a nyní čekám na tebe.
Nechápeš, že i já jsem odešel ze země? Byl jsem jen jejím hostem. Nyní jsem pánem země. I ty budeš takový. Dej smrti, co jí patří. Už nepohlížej na hrob jako na beznadějný konec, ale jako na radost a začátek. Nechť umře tvoje pýcha! Červánky vzkříšení jsou již na obzoru.

Závěr

Otče, děkuji ti za tuto křížovou cestu. Poznal jsem kříže,
které každý den musím vzít na sebe a jít za tvým Synem.
Nyní už vím, jak mám přijímat kříž, jak je třeba se odříci,
doufat a navzdory všemu milovat.
Nyní už vím, jak se má umírat před smrtí
a jak se kráčí životu vstříc.

Otče, děkuji ti, že nyní mohu vejít do tvého Království.
Vzdávám se své vzdorovité vůle a přijímám vůli tvou.
Děkuji ti, že mám účast na tvé přirozenosti,
že se stávám dítětem, tvou radostí.

Otče, učiň, aby se už uskutečnilo moje zmrtvýchvstání!

Amen.