Rozdělení­ obce, fotografie

Obec Vítězná vznikla sloučením několika bývalých obcí a osad na Kouseckém, Hartském a Záborském potoce a na okolních pláních kdysi vyklučených z pohraničního hvozdu Lesa Království.

Na východní straně obce vedla kdysi cesta od Jaroměře do Hostinného, nyní je zanedbána. Bývala důležitou cestou pro kramáře a odtud její název kramářská cesta. Horní část Huntířova vznikla mnohem později tzv. Mühlberg (Kozí rohy), byla založena na počátku 18 století.

Obcí protéká Huntířovský potok, pramenící v bažinatých lukách nedaleko Kocléřova, který se ve spodní části Huntířova vlévá ho potoka Hartského. Původně zde také bývalo pět rybníků, jeden z nich měl rozlohu více než tři hektary, byl však vysušen a přeměněn na louku. Na Hartském potoku stávaly tři mlýny a pila. Novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého a kamenné plastiky jsou z místního pískovce. Stavba kostela byla dokončena v roce 1907. Před kostelem stojí nízký kamenný kríž a pomník padlým v první světové válce.

Jméno obce Kocléřov se odvozuje od německého výrazu Kotzeler (výrobce hrubých vlněných látek nebo houní). Původní osada vznikla pravděpodobně počátkem 14. století, kdy je připomínána jako ves kostelní, prvními osídlenci byli Němci, kteří při osídlení dostali od panovníka i jisté úlevy. V bezprostřední blízkosti obce se 30. září 1745 odehrála bitva mezi rakouskými a pruskými vojáky (v tak zvané bramborové válce), při které padlo jeden tisíc šest set vojáků a deset tisíc jich bylo zraněno. Rakouským vojskům tehdy velel Karel Lotrinský, švagr císařovny Marie Terezie. V roce 1759 navštívil obec a dějiště bojů syn Marie Terezie, císař Josef II. Na jeho počest byla jedna ze skal pojmenována jeho jménem. V roce 1657 byla v obci postavena dřevěná budova školy, zděná budova vznikla v letech 1844 až 1847. Škola byla původně dvoutřídní, na čtyřtřídní se změnila roku 1891. V roce 1878 byl v obci založen německý Sbor dobrovolných hasičů. Dnešní centrum obce Kocléřov, je nejstarší ze vsí, vzniklou za vnější kolonizace, s barokním kostelem sv. Václava (původně vystavěn jezuity roku 1720), školou, místní továrnou a bývalou továrnickou vilou se sídlem obecního úřadu. Na klidné návsi, před obecní hospodou a obecním úřadem, najdete pod lípami kašnu a kolem domky spíše navozující atmosféru městečka.

Obec Komárov se nachází nejblíže k městu Dvůr Králové. Kdysi samostatná obec s vlastní školou a starostou byla v roce 1961 sloučena do nově vzniklé obce Vítezná. V současné době nabízí příjemné a klidné bydlení s dopravním spojením do nedalekého města a okolí. V provozu je zde i soukromé pekařství a několik menších živností.

Součástí obce Záboří je i Dolní Záboří, osada zvaná Čtyři domy a dále samoty Červená Výšina a Jánská Studánka. Ves Záboří s osadami Nové Záboří a Čtyřdomí na Zábořském potoce jsou rozesety na rozhraní červených hlín a pískovcových údolí a cestami spojeny se samotami Hajnice v Lese Království.
Kamenný kříž uprostřed obce byl postaven v roce 1852, v roce 1903 byla provedena jeho oprava. Kaple v Záboří byla vysvěcena 28. května 1923, oltář byl dílem řezbáře Karla Vejvara z Huntířova. Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen dne 12. dubna roku 1891 V roce 1896 byla v Záboří zřízena řezbářská dílna Antonina Anderse. jejíž výrobky si velice rychle našly své odbytiště i v dalekém okolí. V roce 1897 postihla Záboří takzvaná stoletá voda Pstruhový potok se tehdy vylil ze svých břehů a způsobil velké škody povodeň zničila i kamenný most, postavený v roce 1839.